O.p:)
PANIC
Jsem skoro panic, není to lehký
Nešel bych za nic do nějaký děvky
Jedině ty jsi stvoření křehký
Víla, kterou stvořil jsem si v hlavě
Abych o ní mohl mluvit před klukama
Co s ní dělám, je udýchaná
Je pořád se mnou, zamilovaná
Kluci všechno sežerou mi, z ruky zobou
Nafouk' jsem jim hlavy, ó to mě baví
I když jsem panic a to mě trápí
Kdy už to bude, půjdu se opít, oóó...
Vždyť jich znám tuny, moderních slečen
Za čtyři rumy byl bych jim vděčen
Ale to není to, co tady hledám
Mojí víle z vyšších sfér se žádná nevyrovná
Nic jim nedám, i když jsem panic
I když to bolí, tak ani za nic
To za to stojí, klapoty sanic
Ptali se mě, jestli jsem už něco měl s nějakou holkou
A já jim řek', že jasně...
Ptali se mě, kolik jsem jich stačil poznat
A já jim řek', že spousty...
Ptali se mě, co jsem s nima dělal
No, a já jim řek', že úplně všechno...
Řekli mi, to už jseš teda velkej chlap
A já jim řek', no jasně...
Jsem skoro panic, není to lehký
Nešel bych za nic do nějaký děvky
Když ty jsi jiná, neokoukaná
Jsi pořád se mnou, zamilovaná
Amerika 
Nandej mi do hlavy tvý brouky
A Bůh nám seber beznaděj
V duši zbylo světlo z jedný holky
Tak mi teď za to vynadej
Zima a promarněný touhy
Do vrásek stromů padá déšť
Zbejvaj roky - asi ne moc dlouhý
Do vlasů mi zabroukej...
Tvoje voči jedou žhavý tóny
Dotek slunce zapadá
Horkej vítr rozezní mý zvony
Do vlasů ti zabrouká...
Na obloze křídla tažnejch ptáků
Na už na svý bráchy zavolej
Na tváře ti padaj' slzy z mraků
A Bůh nám sebral beznaděj
V duši zbylo světlo z jedný holky
Do vrásek stromů padá déšť
Poslední dny, hodiny a roky
Do vlasů ti zabrouká...
Édith Piaf - Non, Je Ne Regrette Rien 
Non ! Je ne regrette rien
Ni le bien qu'on m'a fait
Ni le mal, tout ça m'est bien égal !
Non ! Rien de rien...
Non ! Je ne regrette rien
J'ai payé, balayé, oublié
Je me fous du passé !
Avec mes souvenirs
J'ai allumé le feu
Mes chagrins, mes plaisirs
Je n'ai plus besoin d'eux !
Balayés mes amours
Et tous leurs trémolos
Balayés pour toujours
Je repars ŕ zéro...
Non ! Rien de rien...
Non ! Je ne regrette rien
Ni le bien qu'on m'a fait
Ni le mal, tout ça m'est bien égal !
Non ! Rien de rien...
Non ! Je ne regrette rien...
Car ma vie, car mes joies
Aujourd'hui, ça commence avec toi !
Fratnišek
(tuhle písničku jsme měla děsně ráda když jsme byla malá)
Na hladinu rybníka svítí sluníčko
a kolem stojí v hustém kruhu topoly,
které tam zasadil jeden hodný člověk,
jmenoval se František Dobrota.
František Dobrota, rodák z blízké vesnice,
měl hodně dětí a jednu starou babičku,
která když umírala, tak mu řekla Františku,
teď dobře poslouchej, co máš všechno udělat:
Balabambam, balabambam,
balabambam, balabambam,
balabambam, balabambam,
a kolem rybníka nahusto nasázet topoly.
František udělal všechno, co mu řekla,
balabambam, balabambam,
po snídani poslal děti do školy,
žebřiňák s nářadím odtáhl od chalupy k rybníku,
vykopal díry a zasadil topoly.
Od té doby vítr na hladinu nefouká,
takže je klidná jako velké zrcadlo.
Sluníčko tam svítí vždycky rádo,
protože v něm vidí Františkovu babičku.
Mám jednu ruku dlouhou 
Najdem si místo, kde se dobře kouří
kde horké slunce do nápojů nepíchá
kde vítr snáší žmolky ptačích hovínek
okolo nás a říká
Můžeme zkoušet, co nám nejvíc zachutná
a klidně se dívat, jestli někdo nejde
někdo, kdo ví, že už tady sedíme
a řekne nazdar kluci
Mám jednu ruku dlouhou
mám jednu ruku dlouhou
Posaď se k nám, necháme tě vymluvit
a vzpomenout si na ty naše úkoly
tu ruku nám dej a odpočívej v pokoji
tam na tom místě, kde se dobře není
na na na na na ná ná
mám jednu ruku dlouhou
mám jednu ruku dlouhou
